Církevní mateřská škola

         K tradici evangelického sboru v Táboře patří práce s dětmi a mládeží. Začala v roce 1912, kdy byla z podnětu faráře Bohuslava Součka zakoupena vilka v Příběnické ulici a přeměněna v sirotčinec zvaný Komenského domov. Zde se v režii sboru staraly o do takového neštěstí se dostavší děti sestry Anna Uherková a Marie Hloušková. - V roce 1925 byl postaven tzv. Masarykův domov ve Smetanově ulici, který nesloužil jenom jako duchovní středisko sboru (konání nejrůznějších shromáždění a ubytování kazatele), ale nalezlo zde „ střechu nad hlavou “ cca 40 chudých studentů, kteří přišli do města z okolí za vzděláním a nad to každé ráno byla otevřena místnost, kde se o nedělích konaly bohoslužby, kde děti přijíždějící do táborských škol mohly pobýt do začátku vyučování.

         Naproti sirotčinci měla svou vilu paní Hana Šádová, majitelka jednoho z táborských hotelů. Po změnách v roce 1948 usoudila, že je lepší objekt věnovat sboru a podpořit tak jeho práci s dětmi a mládeží, než aby byl zestátněn. Administrativně byla tato změna  provedena, leč tento krásný dům obsadily státní instituce – např. vojenská správa. V tomto případě naštěstí si strůjci těchto „ pořádků“ byli jisti tím, že tento stav bude trvat až „ na věčné časy “ a tak se o „ papíry “ nestarali (což znamenalo, že po stránce právní byl majitelem nemovitosti stále sbor).

         Po dalších změnách v roce 1989 se sbor přihlásil o svá majitelská práva. V ten čas sídlila na této adrese mateřská škola provozovaná městem určená k likvidaci.  A v odpovědi, která z radnice přišla, stálo, že město nemá na placení nájmu. A tak se sbor rozhodl, že školku převezme a naváže tak na tradici, která byla přerušena v roce 1949. Stalo se a od září 1991 zde působí Církevní mateřská škola (jediná evangelická u nás), která je plně v režii zřizovatele – sboru.

         Když škola začínala, měla 35 dětí ve dvou třídách. Od té doby byla dvakrát rozšířena – v roce 1996 a v roce 2005 – takže ji dnes navštěvuje 85 dětí a zdá se, že bude třeba vyjednat rozšíření další.

         K životu školy patří i tzv. křesťanská výchova, což znamená, že farář sboru přichází do každé z tříd (které jsou v současnosti 4) dvakrát týdně a dětem „vykládá“ některé z biblických příběhů. A také se hodně zpívá („hymnou školy“ se stala jistá „kocábka“( Já mám kocábku…)). Vzhledem k tomu, že zhruba 90 % dětí nemá s církví nic společného, jedná se svým způsobem o misii (věříme, že tato setkání děti v dobrém slova smyslu poznamenají - nejde nám o církevní seznamy ) a nepochybně také o pastorační práci (jak známo mnohá manželství se rozpadají, nejedno je jenom pouze formální záležitostí, jiná nevzniknou vůbec a jsou maminky, které si dítě „ jenom pořídí “, a těch dalších vlivů….).