Velikonoční dopis

26.03.2015 22:45

Kdo nás odloučí od lásky Kristovy?

(Římanům 8,31-39)

 

Co k tomu dodat? Apoštol Pavel, který se takto řečnicky ptá svých čtenářů, měl na mysli: Co dodat k dosavadním osmi kapitolám svého Listu Římanům. A já, který se nyní podobně ptám vás, účastníků dnešních velkopátečních bohoslužeb, mám na mysli: Co dodat ke dvěma kapitolám pašijí podle evangelisty Lukáše. Je-li Bůh s námi – a evangelium, Lukášovo právě tak jako Pavlovo, je o tom, že Bůh je s námi – je-li s námi Bůh, kdo může být proti nám? Víte o někom, kdo by přicházel v úvahu? Je snad někdo mocnější než Bůh? Ale odkud evangelista a apoštol vědí, že je Bůh s námi? Jak na to přišli, jak tomu rozumějí? Arogantní křesťanský triumfalismus: „S námi je Bůh, s vámi není?“ Hypotetická křesťanská spekulace: „Kdyby s námi byl Bůh, pak by to znamenalo…“? Podbízivé křesťanské kázání: „Jen se ničeho nebojte, Pán Bůh je přece s námi?“ Nic z toho. Bůh s námi, Immanuel, to je do třech slov shrnuté velkopáteční poselství o tom, že On neušetřil ani svého vlastního Syna, že jej na rozdíl od Abrahama obětoval. My jsme nebyli s Bohem, my jsme byli proti Bohu, ten snad víc, ta snad méně, ale všichni nějak proti. Boží Syn naši protibožskou rebelii zaplatil životem. Otec vydal Syna na smrt, Syn kráčel poslušně na popraviště. Jestliže se Bůh takto vydal ze svého nejlepšího, dal-li nám tento vpravdě božský dar, je myslitelné, že by nám spolu s ním nedal všechno, úplně všechno? Nenechal-li si pro sebe toho, kdo mu byl nejbližší, co, koho, jaký kus sebe sama, by si chtěl podržet pro sebe?

Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Kdo je odsoudí?“, ptá se Pavel v ráži; prudkým gestem namáčí pero do inkoustu a zesiluje hlas. Který prokurátor vystoupí se žalobou, který veřejný žalobce vznese obžalobu? Jaký soudce, předseda jakého senátu v jakém taláru před jakou standartou a pod obrazem jakého státníka vynese rozsudek, který bude odsouzením? Kdo bude naším žalobcem a soudcem, až staneme před soudem, od něhož není odvolání a který právem nazýváme soudem posledním?

Mohl by to být Bůh Otec. Bude to Bůh? Nikoli, Bůh to nebude: „Vždyť Bůh ospravedlňuje!“ Vždyť Bůh prohlašuje viníky za spravedlivé, ano činí z provinilců spravedlivé pro svého spravedlivého Krista, který zemřel pro nás nespravedlivé. Mohl by to být Kristus. Bude to Kristus? Nikoli, Kristus to nebude: „Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!“ Vždyť jeho soud již proběhl, už se odehrál: na Golgotě, když za nás umřel. Po třech dnech Otec jeho soud potvrdil, když Syna slavně vzkřísil z mrtvých, dal mu povstat k novému životu po Boží pravici, kde bez ustání interpeluje v náš prospěch, ztrácí za nás slovo, náš jediný Soudce a náš jediný Advokát!

Je-li tomu tak, potom pro nás, kteří jsme v Kristu Ježíši, „není žádné odsouzení“. Může nás žalovat vlastní svědomí, ten soudní tribunál v nás: přihodit na misku vah naši třeba partnerskou nestálost nebo náš asociální životní styl. Může nás žalovat – v této věci vždy pohotová – paměť našich bližních: že jsme proflákali léta po diskotékách a mejdanech nebo se naopak vrhali na kariéru stůj co stůj. Můžeme se octnout v soudní síni, když nám ve chvilce nepozornosti někdo skočí pod kola automobilu nebo když okrademe erár nepravdivým daňovým přiznáním. Ale všechny tyto soudy jsou jenom pozemskými soudy, které mají na starost pouze pozemskou spravedlnost. Nechci ji zlehčovat, ale není to spravedlnost poslední.

Ano, pak je tu ještě reálný život, nepříznivé životní podmínky. Co všechno se nám může dnes či zítra stát: máme tu reálný kapitalismus bez zábran etických či legislativních, nekončící hospodářskou recesi, hrozivý válečný konflikt nedaleko našich hranic, povodně snad už každý rok.

Soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečenství nebo meč?“ Apoštol-misionář nemá však v tomto katalogu lidské nouze na mysli ani tak obecné ohrožení každého člověka v tomto nejistém světě, jako spíše zcela zvláštní situaci Kristova učedníka, který na sobě nese stigmata kříže svého Mistra. Tedy kromě pohrom ještě pronásledování – od obav o budoucnost církve až po meč, tj. mučednickou smrt. Kristus Vítěz, Triumfátor nad smrtí a nad hříchem, nad Satanem a nad peklem však dává všem kristovcům podíl na svém vítězství. „V tom slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval.“

Ale nejsou tu jen pozemská protivenství, jak jsme je zažívali kdysi ze strany snaživých soudruhů na socialistických úřadech a jak je dnes zažíváme ze strany senzacechtivých antiklerikálních médií. Mnohem horší jsou protivenství rozměrů ne-zemských, dimenzí nad-lidských. Stojí za nimi síly, které apoštol jazykem své doby nazývá nadzemské mocnosti a vládci. Říkejte si, že není žádné nebe a žádné peklo, žádní andělé, démoni ani žádný Satan, jen pohádkový čert, kterého přelstí každý hloupý Honza (tedy i já). – Není tu snad život a smrt: život děsivý ve své nejistotě, smrt hrozivá ve své jistotě. Co je nám větší neznámou a z čeho máme větší strach, že to nezvládneme: ze žití, nebo z umírání? – A není tu snad přítomnost a budoucnost: to, co je už tady, a to, co teprve přijde; svět, jaký je, a svět, jaký bude. Co nám víc uniká, co je pro nás přízračnější: dnešek, nebo zítřek? – A pak výšiny a hlubiny: svět nad námi a svět pod námi, makrokosmos a mikrokosmos, jas i temnota, plnost i prázdnota, okamžiky vítězství i okamžiky porážky, extáze i deprese. Co je pro nás větším svodem, kde na nás čeká větší nebezpečí: nahoře, nebo dole? Ve sférách andělských, či démonských? Na výšinách, nebo v hlubinách? – A ještě andělé a mocnosti a nakonec nespecifikovaná moc všeho druhu: mocipáni nade všechno pomyšlení, totalitní a absolutní vladaři, tyrani a diktátoři, síly teroru a chaosu, veličiny, které nás zotročují a podmaňují. Úpíme v jejich poddanství, ale nemáme na to, abychom se jejich nadvládě efektivně vzepřeli. Mluví-li apoštol souhrnně o tvorstvu, o stvoření, pak nám chce sdělit prostou pravdu: ať je moc těchhle mocností jakkoli nadpozemská, nikdy tu nejde o něco „božského“, vždy tu máme co činit toliko se stvořeným světem, k němuž sami náležíme.

Vždyť i andělé jsou podle klasické teologie pouze stvořené bytosti přebývající v nám nepřístupném a nepochopitelném světě. Neexistuje tedy nic na zemi a nic mezi nebem a zemí, co by bylo s to se postavit mezi nás a Boha. Je-li Bůh s námi, nedokáže nás nikdo a nic vytrhnout ze silového pole Boží lásky v Kristu. Ta nás sice neochrání před pozemskými strastmi a útoky temných sil, ochrání nás však uprostřed nich a nedopustí, abychom se kdy navěky stali jejich kořistí.

V rétorickém stylu střídání otázky a odpovědi, námitky a jejího vyvrácení, nás apoštol ujišťoval, že Bůh je s námi, že je pro nás, že je na naší straně. Není proti nám, mimo nás, ani kdesi nad námi či vedle nás. Je, byl a bude s námi. Představuji si Pavla, jak usedá za varhany a zapojuje do svého hymnu rejstřík za rejstříkem, až rozezní varhanní plénum. Nebo jak sedí před hi-fi soustavou a zesiluje zvuk reproduktorů až po maximální únosnou mez. Závěrečné dva verše jsou evangelium bez jakýchkoli ohledů napravo či nalevo, evangelium na plné pecky. Jsem přesvědčen, jsem si jist, zajisté, jistojistě jist, že není nic mocnějšího než Boží láska, projevená v Kristu, že není nikdo mocnější než bezmocný Kristus na kříži a Bůh, který křísí mrtvé k životu. Nemusíme se bát, opravdu nemusíme mít strach; smíme, můžeme, máme mít „odvahu žít“. Kdo nás zažaluje a kdo nás odsoudí? Neboť si jsem jist, že ani hrozící smrt ani hrozící život, ani náhoda ani osud, ani dnešní neštěstí ani zítřejší nebezpečí, ani mocnosti na zemi ani síly ve hvězdách, v nebeských výšinách nade mnou nebo v hlubinách pode mnou, nic z toho, co Bůh stvořil a co je v posledku podřízeno jeho vůli, nic nás nemůže odloučit, nic nás nemůže vzdálit od jeho lásky k nám. Co k tomu dodat? Amen.

Prof. ThDr. Jan Štefan

 

Milí přátelé, bratři a sestry,

 

pro posilu v postní době jsme vybrali tuto úvahu bratra Jana Štefana, který je pravidelným letním hostem v našem sboru. Bratr farář Ondrej Kováč je dlouhodobě nemocen, proto je náš sbor administrován br. farářem Richardem Dračkou ze Soběslavi.

 

Srdečně Vás zveme k účasti na všem, co se v našem sboru uskuteční. Jestliže potřebujete přivézt či doprovodit, rádi to pro Vás zařídíme. Těšíme se na shledanou s Vámi.

 

Zvěstujeme Vám radostnou zprávu o Kristově vzkříšení a Boží požehnání podle Jeho zaslíbení. Vyprošujeme Vám Boží pokoj, zdraví a radost ve Vašich srdcích a rodinách.

 

staršovstvo Farního sboru

Českobratrské církve evangelické v Táboře

 

 

Kontakty

 

Bílkova 963/3, Tábor, 390 02, tabor@evangnet.cz, https://ccetabor.webnode.cz/

bankovní účet: 101 263 424 / 0300

 

administrátor:

Richard Dračka, 775 945 666, richard.dracka@evangnet.cz

kurátor:

Zdeněk Beneš, 734 114 878, zdebene@seznam.cz

 

 

Pravidelný program

 

Neděle: 9.30 bohoslužba s nedělní školou pro děti

(1. neděli v měsíci po bohoslužbě pohoštění se společným rozhovorem)

1. neděle v měsíci 14:30 bohoslužba v Mladé Vožici v zasedací místnosti Městského úřadu

2. a 4. neděle v měsíci: 15:00 bohoslužba v Bechyni, Čechova 44, modlitebna Metodistické církve

Pondělí: 16.00 setkávání dětí na faře (tvořivé vyučování o Bohu a Bibli)

Středa: 17.00 biblická hodina pro dospělé (poznávání známých i tajemných myšlenek Bible)

2. pátek v měsíci: 18:00 setkání mládeže (nebo podle telefonické domluvy jiný pátek)

 

 

Velikonoční bohoslužebná shromáždění

 

Tábor, Bílkova 963/3

 

29. 3. Květná neděle 9:30 bohoslužby

2. 4. Zelený čtvrtek 18:00 čtení pašijí

3. 4. Velký pátek 18:00 bohoslužby

s vysluhováním Večeře Páně

5. 4. Neděle vzkříšení 9:30 bohoslužby

s vysluhováním Večeře Páně

6. 4. Velikonoční pondělí

9:30 bohoslužby

s dětskou velikonoční divadelní hrou

(Masarykův domov, Smetanova 1284)

 

Mladá Vožice, Žižkovo náměstí 80

(zasedací místnost obecního úřadu)

 

5. 4. Velikonoční neděle 14:30 bohoslužby

s vysluhováním Večeře Páně

 

Bechyně, Čechova 284

 

6. 4. Velikonoční pondělí 15:00 bohoslužby

s vysluhováním Večeře Páně

 

 

Akce

  • 21. 3. výlet dětí do Pelhřimova do Muzea rekordů a kuriozit

  • 28. 3. 15:00 setkání se sborem z Freyungu

  • 29. 3. návštěva ze sboru v Gmündu

  • 19. 4. jarní sborový výlet do Nové Cerekve (židovská synagoga)

  • 20. 6. přednáška Prof. ThDr. Ing. Jakuba S. Trojana na téma "Pojetí pravdy u Jana Husa".

  • 19. - 21. 6. návštěva Patricie a Filipa Kravcevič z Běloruska

  • 21. 6. dětské bohoslužby v Masarykově domově (Smetanova 1284), následovat bude společný oběd a program pro děti

  • 6. 7. ekumenická bohoslužba na Kozím Hrádku

  • 27. 7. - 2. 8. sborová rekreace v Oberwaiz

Zpět