Jabok
Záznam kázání z neděle Quasimodogeniti - 7. 4. 2024
A té noci Jákob vstal, vzal obě své ženy i obě své služky a jedenáct svých synů a přebrodil se přes Jabok. Vzal je a převedl je přes potok se vším, co měl.
Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka. Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil. Neznámý řekl: »Pusť mě, vzešla jitřenka.« Jákob však odvětil: »Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.« Otázal se: »Jak se jmenuješ?«
Odpověděl: »Jákob.« Tu řekl: »Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i_s_lidmi a_obstáls.« A Jákob ho žádal: »Pověz mi přece své jméno!« Ale on odvětil: »Proč se ptáš na mé jméno?« A požehnal mu tam.
I_pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl: »Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.« Slunce mu vzešlo, když minul Penúel, ale v kyčli byl chromý. Synové Izraelovi nejedí až podnes šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovi šlachu kyčelního kloubu.
1. Mojžíšova 32,23-32